Pro českého bruslaře, zvyklého závodit dokolečka dokola na krátkých okruzích, je tento závod zajímavý profilem trati a tím, že se jede z bodu A do bodu B tedy zde konkrétně z vesničky Waldbach do vesničky Lafnitz.
Centrum celé akce včetně registrace a vyhlášení výsledků je ve sportovní hale u koupaliště ve vesničce Neustift an der Lafnitz. Odtud jsou také závodníci odvezeni autobusem na start závodu.

Start je ve vyšší nadmořské výšce než cíl a tak se jede pořád hlavně z kopce. Je to tedy vlastně taková obrácená Kvilda. Pro milovníky rychlosti a adrenalínu je lahůdkou zejména počáteční  úsek hned od startu. Pohled od startovní čáry před sebe připomíná spíše pohled skokana na lyžích z vrcholu skokanského můstku.
Musím přiznat, že cestou autobusem nahoru jsem z těch serpentýn dostal docela respekt. Vůbec jsem netušil jak rychle se to rozjede a tak jsem se rozhodl pro opatrný začátek a na startu jsem se tedy dopředu nijak moc nehrnul.
To se záhy ukázalo jako taktická chyba. Ostřílení borci z první lajny totiž hned po výstřelu vysprintovali a zmizeli v první zatáčce. Oproti tomu borci těsně přede mnou se jen zlehka párkrát odrazili, zaujmuli pozici vajíčko a čekali co to udělá. Ono se to sice taky celkem slušně rozjelo, ale první balík už mezitím nezadržitelně mizel v zatáčkách dole pod námi. Zkusil jsem tedy začít bruslit a už i tak dost ostré tempo ještě zrychlit. Za chvilku jsem získal větší jistotu a začal všechny ty vajíčkáře pomalu ale jistě předjíždět. Po chvilce už jsem před sebou měl jen první balík, který
jsem občas zahlédl, když se cesta trochu narovnala. To mne povzbudilo k ještě většímu úsilí a pomalu jsem se začal k prvnímu balíku přibližovat až jsem ho nakonec dojel. Na zádech jsem tam bohužel dotáhl taky pár vajíčkářů, kteří se postupně odvážili bruslit. Balík to byl celkem velikej, odhadoval jsem to tak na dvacet lidí a frčeli jsme hodně svižně. Obzvlášť v zatáčkách to byl hukot. Na rovinkách se spíše taktizovalo a nastupovalo a pak zase sjíždělo. Pro mne to byla jedinečná příležitost sledovat z blízka jak závodí borci, které vídám normálně vždy jen na startu. Jako divák jsem tedy vše pozoroval ze zadní části vláčku. Po kvalitním asfaltu se jelo parádně a vůbec mi nedělalo problémy zachytávat občasné nástupy. Díky neznalosti tratě a mému místu diváka v zadních řadách jsem však nemohl zachytit rozhodující nástup v zatáčce a krátkém stoupání asi 2km před cílem. První půlka balíku začala odjíždět a borci uprostřed vláčku se roztáhli po celé šíři silnice asi jako
když se vedle sebe předjíždějí tři kamiony. Jako náročný divák jsem se nechtěl spokojit se sledováním souboje o nějaké 15. místo. Síly na zrychlení jsem sice měl, ale než jsem se prokličkoval dopředu, bylo spurtující čelo závodu už dost daleko a neměl jsem nárok ho dojet. No spoň jsem ujel všem těm vajíčkářům, kteří se na mne pověsili a málem jsem ještě dojel jednoho borce, který sice rozhodující nástup zachytil ale nevydržel. Moc nechybělo a mohl jsem sledovat souboj o umístění na bedně úplně z blízka. I tak jsem však spokojen. Celkové 9.místo, 3. v kategorii M-40 a čas 0:29:43,75 se mi hned tak zase nepovede. Vítězný čas Daniela Zschätsche je 0:29:32,0 takže mi dal jen necelých 12s a to bych bral i v dalších závodech.

Jaz