Již na konci minulého roku přišli zástupci KSB Liberec s myšlenkou na uspořádání malého soustředění či inline setkání na začátku sezony v Račicích. Myšlenka krystalizovala a účastníci ladili své plány. Bylo jasné, že trénink vyžaduje čas, a tak se sejdeme již ve čtvrtek a pobudeme do neděle. Po složitých multilaterálních jednáních probíhajících osobně, telefonicky a přes emaily bylo týden před konáním soustředění jasno - soustředění nebude.

Ze stavu nic nebude, jsme se poměrně promptně dostali do stavu sejdeme se jen v sobotu, načež se situace změnila na dohodu ve stylu soustředění bude pro jádro účastníků víkendové a ostatní někdy dorazí.

Jako největší srdcaři se ukázali Michal Nepovím a Rostislav Šticha, kteří dorazili již v pátek odpoledne. Počasí jim nepřálo, a tak jim nezbylo, než z restaurace pozorovat, jak veslařům déšť nevadí. V rámci tréninku šli za tmy zkontrolovat dráhu alespoň pěšky a zapsali si tak první kolo.

V sobotu ráno dorazil třetí účastník, Marek Handl, a tím se uzavřela početná skupina jezdců, kteří přijeli na soustředění se vším všudy a tedy i s úmyslem tam přespat. Dráha byla stále mokrá, a tak probíhala socializační fáze s přibývajícími účastníky, kteří dorazili na jeden den. Došlo samozřejmě i na obligátní témata "co nového ve světě techniky double push" a "jaká kola budou v Račicích jezdit nejlépe".

Kolem jedenácté už se dalo jezdit, a tak začal první trénink. Začátek to byl poměrně intenzivní, hlavně díky VP & PV z KSB Liberec, kteří se starali o to, aby zbytek balíku byl řádně zakyselen, za což jsme byli všichni velmi vděční. Po obědě a relaxaci na slunci proběhla již trochu klidnější druhá fáze, kterou jsme si alespoň zpestřili několika sprinty.

V podvečer jsme se rozloučili s denními účastníky, když tu náhle se v záři zapadajícího slunce objevil na scéně předseda Jaroslav Zíka se slovy "kde jsou všichni?". Nezbývalo mu než kroužit převážně sám a dohánět zameškání skupinového tréninku.

V neděli ráno opět dorazily posily z našeho i jiných týmů a začalo se jezdit. O zpestření se postaral Rosťa, když to po několika kolech položil a nejevil známky pohybu. Po menším šoku, kdy měl problém popsat i napouštění vzduchových brzd na mašině v metru, se odebral na pokoj nabírat síly na odpolední trénink.

Odpolední a zároveň poslední fáze již byla ve volnějším tempu a účastnící se pomalu odebírali k domovům. Michal a Rosťa opět ukázali srdce a odjížděli jako poslední.

Závěrem je třeba pochválit Martina H., Vaška P., Michala N. a Marka H. za někdy rozpačitý a někdy výborný organizační výkon. Akce se podařila. Počasí bylo až na začátek luxusní. Nakonec dorazilo plus/mínus 25 bruslařů, jedna nebruslařka a dvě mimina.